02

DŮM NA NOVÝCH HRADECH


interier / rekonstrukce-pamatek-a-historickych-objektu

Místo stavby:  Nové Hrady – Jižní Čechy

Investor: soukromá osoba

Projektant: Ing. arch. Vojtěch Vecán, Ing. arch.  Sandra Guthová,  Ing. Barbora Hynková

Projekt: 2015

Realizace: 2017

Nové Hrady byly opevněny ve druhé polovině 14. století. Součástí opevnění byly dvě hlavní brány. Dolní brána, u které se nachází řešený objekt, je dochována v přestavěné podobě z roku 1829.

Nejstarší zmínka o námi rekonstruovaném objektu pochází z roku 1831. Dům je popsán jako cihlová přístavba k tzv. Dolní bráně. V té době byla zřejmě vytvořena hlavní i kordónová římsa. Dům má klasicistní podobu, avšak základy domu a některé původní prvky v přízemí jsou zajisté mnohem starší.

Současný majitel, milovník historie a Novohradska, si přál objektu vdechnout trochu z pozapomenuté atmosféry doby rodu Buquoyů. Těm v minulosti panství Novohradska patřila a při této příležitosti se snažili podílet na tvorbě krajiny. Jako nejbližší důkaz těchto změn rád uvádím např. nedaleké  Terčino údolí, které bylo do podoby romantického parku založeno v 2. polovině 18. století. Podnět k jeho zřízení dala hraběnka Terezie Buquoyová, manželka tajného císařského rady Jana Nepomuka Buquoye.

K samotným úpravám

Majitel bude dům užívat příležitostně jako místo odpočinku pro sebe a pro své přátele, nebude se však bránit ani možnému využití jako apartmán pro návštěvníky Nových Hradů. Proto bylo zadání stanoveno jako romantické místo s jednoduchými zařizovacími prvky. Velké stavební zásahy nepřicházely v úvahu – v zásadě nebyly potřeba a navíc je objekt nemovitou kulturní památkou.

Vnější podoba objektu, materiálové a barevné řešení respektuje výsledky restaurátorského  sondážního průzkumu, kterým jsme si potvrdili variantní barevnosti fasády pro komunikaci s Odborem památkové péče. Nová vápenná omítka tak má barvu schválenou památkáři – konkrétně Tollens Canisse. Na soklovou část jsme použili sanační omítku. Šambrány barvy bílé. Okna byla v dobrém stavu a tedy proběhla jen jejich repase s nově stanovenou barevností: z exteriéru mají okna barvu srnčí hnědi, z interiéru barvu světlé slonové kosti. Kování oken jsme ponechali mosazné. Vstupní dveře z ulice 5. května jsme museli navrhnout jako zcela nové, neboť původní měly naprosto nevhodnou („moderní“ ?) podobu, navíc korunovanou nadsvětlíkem ze sklobetonu (=luxfery). Nově navržené dveře mají historickou podobu, typickou pro tento typ staveb postavených v 19.stol na malých městech – dvojkřídlé, dubové, profilované s nadsvětlíkem.

Interiér je navržen  jako romantická scéna, každá místnost má navodit určitou atmosféru ke konkrétním zástupcům rodu Buquoyů. Spodní místnost – romantická a okázalá ložnice v duchu života hraběnky Terezie Buquoyové, horní obývací pokoj – má navodit badatelský život Jiřího Františka Buquoye (Jiří František se věnoval svým vědeckým a uměleckým zálibám. Zabýval se matematikou, praktickou mechanikou, chemií, národohospodářstvím, přírodní filozofií, medicínou, poezií a literaturou. Zmodernizoval výrobu křišťálového skla a ve svých sklárnách v Jiříkově Údolí vynalezl a vyráběl dva druhy neprůhledného hyalitového skla, černý (1817) a červený (1819), jehož tajemství dodnes zaměstnává znalce a ve srovnatelné kvalitě se nepodařilo vyrobit….)

02
08

Share the project with others: